FOLIA GEOGRAPHICA

Menu

Folia Geographica 2014, 56/1, pp. 69-89

TEORETICKÉ VÝCHODISKÁ K DEFINOVANIU A VYMEDZENIU VYBRANÝCH BANSKÝCH FORIEM RELIÉFU

THEORETICAL BASIS FOR DEFINING AND DEFINITION OF SELECTED MINING RELIEF FORMS

Juliana KROKUSOVÁ A*, Vladimír ČECH B

Received: November 20, 2013 | Revised: January 10, 2014 | Accepted: February 17, 2014

A* University of Prešov, 17. novembra 1, 080 01 Prešov, Slovakia
juliana.krokusova@gmail.com (corresponding author)
B University of Prešov, 17. novembra 1, 080 01 Prešov, Slovakia
vladimir.cech@unipo.sk

PDF FULL TEXT


Abstract
This article aims to explain the full range of theoretical approaches that lead to the definition of the selected mining relief forms. Anthropogenic relief forms are created by human activities or recreated from the original natural shapes. By genetic classification these forms are divided into several groups and mining relief forms are one of them. These are relief forms that appear as a result of mining activity. They might be situated on the surface (dump, settling ponds) or under the surface – mining underground (shafts, tunnels, chambers). In this paper we focus on mining forms, which do not form through mining activities themselves, but as an accompanying anthropogenic forms. They are called the destructive mining relief forms – sinkhole, sinkole strokes, sinkhole fields, subsidence depression and cavein.

Key words
Antropogennic transformation, mining relief forms, sinkhole, subsidence depression, cave-in

SUMMARY

THEORETICAL BASIS FOR DEFINING AND DEFINITION OF SELECTED MINING RELIEF FORMS
People transform the land relief in an increasing way. The results of this activity are anthropogenic relief forms. These are the shapes of the earth or manmade shapes formed by means of substantial change of a certain part of the earth’s surface. They are therefore the shapes created directly by man or recreated from the original natural shape, or form as a result of exogenous and endogenous factors induced by human activity. In this article, we address the issue of definition and redefinition of the selected group of mining anthropogenic relief forms. This is a group form, which does not form through mining as a human activity (dumps, ponds, quarries), but as a movement anthropogenic forms. It is also called destructive forms – sinkholes, sinkhole strokes, sinkhole fields and subsidence depression arising as a result of intensive mining. An extensive undermined area – mining underground result from mining activities. On the surface of these undermined areas there often forms of subsidence, which replicate the course of mined areas in the underground. On the surface they appear as a sinkhole, the decrease of the area of the larger of occurrence of subsidence depression. In several scientific disciplines, we often meet with a terminological inconsistency, which concerns not only the differences in terminology, but also different approaches to the definition and characteristics of individual forms. Given that anthropogenic geomorphology is a young and emerging sub-discipline within geomorphology, still there are incongruencies in defining and characterizing certain forms of relief. The a fore mentioned destructive mining landforms negatively affect all components of the environment. They cause extensive deformation field, which are marked by a smaller area (sinkhole) or larger (subsidence depression) range. Sometimes the ceiling of a mine collapses, which results in the form of pitfalls on the surface. They are the holes, which open above the collapsed underground mine. When these large deformation field to disrupt the surface and groundwater, destruction of land resources, vegetation cover and disturbance of habitats of many animals. In addition to the natural environment, the economic sphere and the quality of life are affected. With the decline and deformation, the field is disturbed and this causes the destruction of buildings, utilities and housing.

REFERENCES

  1. BACHIREVA, Ľ. V. et al. 1989. Antropogénne zmeny reliéfu na území mesta (na príklade Moskvy a Bratislavy). In: Geografický časopis, ročník 41, 4/1989, s. 389 – 402.
  2. BAUER, V. 2000. Vplyvy zatápania rudných baní na niektoré zložky ŽP. In: Životné prostredie, ročník 34, 6 / 2000, s. 322 – 325.
  3. BAUER, V. 2002. Likvidácia technologických odpadov banským spôsobom. In: Životné prostredie, ročník 36, 1 / 2002.
  4. BIZUBOVÁ, M. – ŠKVARČEK, A. 2009. Geomorfológia. Bratislava: Univerzita Komenského, 2009, s. 228.
  5. BROWN, E. H. 1970. Man Shapes the Earth. The Geographical Journal, 136, 1970, s. 74-85.
  6. CICMANOVÁ, S. – OLEKS, S. 1996. Čiastkový monitorovaní systém geofaktorov ŽP – Vplyv ťažby nerastných surovín na ŽP. Bratislava : Manuskript, 1996.
  7. ČECH, V. – KROKUSOVÁ, J. 2007. Transformácia banskej krajiny v obci Rudňany. Česká geografie v evropském prostoru [elektronický zdroj] : České Budějovice 30.8.-2.9.2006, České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, s. 1105-1110. ISBN 978-80-7040-986-2
  8. ČECH, V. – KUNAKOVÁ, L. – KROKUSOVÁ, J. 2013. Geological research methodology ine the environmentally degraded landscape of the cadastral territory of the village Rudnany in Slovakia, 13th International Multidisciplinary Scientific GeoConference. SGEM 2013, Albena: STEF92 Technology Ltd. Sofia, Bulgaria, pp 513-522, ISSN 1314-2704, 2013.
  9. ČECH, V. – KROKUSOVÁ, J. 2013. Antropogénna geomorfológia (antropogénne formy reliéfu). Prešovská univerzita. 176 s. ISBN 978-80-555-1037-8.
  10. ČERVINKA, P. 1995. Antropogenni transformace přirodni sfery. UK Praha: Karolinum, 1995, 68 s.
  11. ČERVINKA, P. 2002. Metodologické problémy výzkumu antropogenních transformací reliéfu. In: Balej, M. – Kunz, K. (eds.): Proměny krajiny a udržitelný rozvoj. XX. jubilejní sjezd ČGS, Ústí nad Labem, 2002, s. 114-118.
  12. ČERVINKA, P. 2004. Anthropogenic transformation of the relief in selected areas of the Czech Republic. In: Kirchner, K., Wojtanowicz, J. (eds.): Cultural Landscapes. Regiograph, Brno, 2004, s. 17-26.
  13. DEMEK, J. 1973. Změny reliéfu Země vyvolané lidskou činností. Životné prostredie, VII, 1, Bratislava, 1973, s. 7-11.
  14. DEMEK, J. 1977. Změny geomorfologických pochodů a reliéfu Země vlivem činnosti lidské společnosti. Zprávy GgÚ ČSAV, ročník 14, 1977, s. 176 – 192.
  15. DEMEK, J. 1984. Obecna geomorfologie III. UJEP Brno, 1984, 139 s.
  16. DEMEK, J. 1987. Obecna geomorfologie. Academia Praha, 1987, 487 s.
  17. DEMEK, J. 1999. Úvod do krajinné ekologie. 1. vyd. Olomouc: UP. 1999, 103 s.
  18. DOLEŽALOVÁ, H: 2010. GNSS Měření na poddolvaném území u Karviné, [cit. 12.2.2014], Dostupné na: http://www.caag.cz/egrse/2010-1/03-10_1-Dolezalova.pdf.
  19. DZUROVČIN, L. 2000. Geomorfológia. Vysokoškolské učebné texty, Prešov, 1. vydanie, 2000, 267 s.
  20. FODOR, I. 2005. Downsizing of mining in Pecs. MARTINEC, P. et. al. 2005. The effects of coal mining on the landscapes of the Ostrava region. In: Moravian geographical reports, ročník 13, 2 / 2005, s. 57 – 61, ISSN 1210-8812.
  21. GOUDIE, A. S. 2004. Anthropogeomorphology. In. Goudie, A.S. ed.: Encyclopedia of geomorphology I. (A-I), London: Routledge, 2004, s. 25-27.
  22. HAVRLANT, M. 1980. Antropogenní formy reliéfu a životní prostředí v ostravské prumyslové oblasti. Praha : SPN, 1980, s. 153, ISBN 14-054-80.
  23. HAVRLANT, M. – BUZEK, L. 1985. Nauka o krajine a péče o životní prostředí. Praha: SPN, 1985, s. 126, ISBN 14-400-85.
  24. HAVRLANT, M. 1999. Posudzovaní kvality ŽP z aspektu geografie. In: Folia geographica 3, ročník 32, 1999, s. 332 – 338, ISBN 80-88722-64-0.
  25. HRONČEK, P. 1999. Transformácia prírodnej krajiny – súčasný stav územného rozsahu antropogénneho reliéfu v okrese Veľký Krtíš. Banská Bystrica : FPrUMB, 1999, 304 s. ISBN 80-8055-471-4.
  26. HRONČEK, P. 2000. Analýza antropogénnej transformácie krajiny Lučenskej kotliny od počiatku jej osídlenia na príklade reliéfu. Banská Bystrica : Slovenská agentúra ŽP, 2000, 255 s. ISBN 80-8850-33-9.
  27. HRONČEK, P. et al. 2001. Charakteristika a prognózy vývoja banských háld v Juhoslovenskej hnedouhoľnej panve z hľadiska ich geneticko-morfologických vlastností, pôd a vegetácie. In: Geografické štúdie Nr. 8, Banská Bystrica: FPV UMB, 2001 s. 226 – 232.
  28. HRONČEK, P. 2002. Antropogénne formy reliéfu v okrese Veľký Krtíš. Banská Bystrica: RODAPRESS, 2002, 94 s. ISBN 80-967463-3-2.
  29. HRONČEK, P. – POLČÁK, N. 2002. Vplyv banskej činnosti na krajinu v okolí Bacúcha. Nitra : FPr UMB, 2002, 333 s. ISBN 80-8050-543-8.
  30. HRONČEK, P. 2009. Vývoj a súčasný stav krajiny v prírodnej rezervácii Predajnianska slatina v Lopejskej kotline z aspektu antropogénnych činností. In: Geografická revue, FPV UMB, Katedra Geografie, ročník 5. č. 2, 2009, s. 35-48, ISSN 1336-7072.
  31. JAKÁL, J. 1993. Vplyv banskej činnosti na krajinu Hornej Nitry (Zborník Geografia – aktivity človeka v krajine). Prešov : PdF, 1993, s. 20 – 24.
  32. JAKÁL, J. 1998. Antropická transformácia reliéfu a jej odraz v krajine Hornej Nitry. In: Geografický časopis, ročník 50, 1 / 1998, s. 3 – 20.
  33. JURČACKO, D. – SANTARIUS, P. 1982. Devastované banské oblasti a ich rekultivácia s príkladmi z Ostravska. In: Životné prostredie, ročník 16, 1 / 1982, s. 22 – 27.
  34. KIRCHNER, K. – SMOLOVÁ, I. 2010. Základy antropogenní geomorfologie. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, 2010, 287 s. ISBN 978-80-244-2376-0.
  35. KOSTRUCH, J. 1998. Historie asanačně-rekultivačních prací v Ostravskokarvinském revíru (OKR). In: Pohledy, roč. 6, 5/1998, str. 27-30.
  36. Kol. autorov. 2003. Uhelné hornictví v Ostravsko-karvinském revíru. Anagram Ostrava, 2003.
  37. KRIŽÁNI, I. – JELEŇ, S. 1999. Charakter baníckej krajiny Štiavnických vrchov (Geografické štúdie 6). Banská Bystrica : Fakulta prírodných vied, 1999, s. 122 – 127.
  38. KROKUSOVÁ, J. 2006. Vplyv poddolovaných území na geoekologickú štruktúru krajiny pri Slovinkách. In: Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis, Folia Geographica 10, Prešov: FHPU, ročník 45, 2006, s. 285 – 290, ISSN 1336-6157.
  39. KROKUSOVÁ, J. 2010. Transformácia banskej krajiny v regióne stredný Spiš. In: Vedecký obzor, ročník 2, 2 / 2010, s. 97 – 108, ISSN 1337-9054.
  40. KROKUSOVÁ, J. – ČECH, V. 2010 Selected aspects of transformation process and environmental conditions of mining villages after the stoppage of mining activities (on the example of Rudňany and Slovinky). In: Globalization and crises in modern economy. Lithuania, ISBN 978-9955-18-507-9.
  41. LACIKA, J. 1996. Anthropogenic transformation of relief in the Gabčíkovo waterwork area (SW Slovakia). In Moravian Geographical Reports, Vol. 4, No. 2, 1996, s. 12-18.
  42. LACIKA, J. 1997. Geomorfológia. FEaE TU Zvolen, 1997, 172 s.
  43. LACIKA, J. 1999. Antropogénna transformácia reliéfu ako indikátor trvalej udržateľnosti (Geografické štúdie 6). Banská Bystrica : Fakulta prírodných vied, 1999, s. 128 – 137.
  44. LUKNIŠ, M. 1954. Všeobecná geomorfológia I. Bratislava: Univerzita Komenského, 1954, 341 s.
  45. MARKOVIČ, J. 1970. 25 rokov Železnorudných baní Spišská Nová Ves. Košice : Východoslovenské vydavateľstvo, 1970, s. 280.
  46. MAZÚREK, J. 1993. Banská činnosť a jej vplyv na krajinu stredného Slovenska. In: Zborník geografia – aktivity človeka v krajine, Prešov, 1993, s. 64 – 70, ISBN 80-88697-07-7.
  47. MAZÚREK, J. 1997. Prírodno – technické systémy ako integrálna súčasť regiónu Pohronia. Banská Bystrica FPr UMB:, 1997, s. 68, ISBN 80-8055-105-7.
  48. MAZÚREK, J. 1998. Banská činnosť a jej vplyv na krajinu Stredného Slovenska. Nitra: FPr UKF, 1998, s. 101, ISBN 80-8050-204-8.
  49. MAZÚREK, J. 1999. Antropogénna transformácia prírodnej krajiny v Kremnickej banskej oblasti. Banská Bystrica : FPr UMB, 1999, s. 304, ISBN 80-8055-471-4.
  50. MICHAELI, E. 2006. Regionálna geografia Slovenskej republiky I. Prešov: FHPV, 2006, 240 s. ISBN 80-88722-41-1.
  51. MICHAELI, E. – BOLTIŽIAR, M. – IVANOVÁ, M. 2009. Geoecological structure of the dump of technological waste (Fe – concentrate) at Sereď. In: Folia geographica 14, Prírodné vedy : special issue for the 2th Eugeo congress, Bratislava, ročník 49, 14/ 2009, s. 180-197. ISSN 1336-6157.
  52. SCHENK, J. 2000. Dynamika poklesove kotliny. (cit. 6.11.2013), Dostupné na: http://igdm.vsb.cz/igdm/materialy/Dynamika_poklesove_kotliny.pdf.
  53. ŠKVARČEK, A. 1963. Geomorfológia, pedogeografia a biogeografia, 1. časť: Geomorfológia a kvartér. Bratislava: Vydavateľstvo SAV, 1963.
  54. SMOLOVÁ, I. 2003. Antropogenně ovlivněný reliéf okrajové části České tabule. In: Geomorfologický sborník 2. Příspěvky z mezinárodního semináře Geomorfologie 03. Plzeň: Západočeská univerzita, 2003, s. 45-50.
  55. SMOLOVÁ, I. 2004. Anthropogenic relief transformations as a consequence of extraction of minerals in the Orlicka tabule Plateau (North-east Bohemia). In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Geographica 38. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, s. 69-76.
  56. WEIS, K. 2012. Pingy. In: Montanrevue, 2/2012, s. 22-23, ISSN 1337-9682.
  57. ZAPLETAL, L. 1968. Geneticko-morfologická klasifikace antropogenních forem reliéfu. In: Acta facultatis Palackianae Olomoucensis Facultas rerum Naturalium Tom 23 Geographica – geologica VIII, Praha : SPN, 1968, s. 239 – 427.
  58. ZAPLETAL, L. 1969. Úvod do antropogenní geomorfologie. Olomouc : UP, 1969.
  59. ZAPLETAL, L. 1971. Geografický výklad antropogenního reliéfu Severomoravského kraje. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultras Rerum Naturalium, Tom 35, Geographica – Geologica XI, Praha : SPN, 1971, s. 49 – 127.
  60. ZAPLETAL, L. 1973. Kartografické vyjadřovaní antropogenních forem reliéfu v ČSSR. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultras Rerum Naturalium, Tom 42 Geographica – Geologica XIII, Praha : SPN, 1973, s. 223 – 238.
  61. ZAPLETAL, L. 1973. Nepříme antropogenní geomorfologické procesy a jejich vliv na zemský povrch. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultras Rerum Naturalium, Tom 42 Geographica – Geologica XIII, Praha : SPN, 1973, s. 239 – 261.
  62. ZAPLETAL, L. 1974 – 1975. Terminologický slovníček z oboru antropogenní geomorfologie. In: Přírodní vědy ve škole, ročník 26, 7 – 8 / 1974 – 1975, s. 278 – 279, 319.
  63. ZAPLETAL, L. 1975. Nevratné antropogenní transformace reliéfu Slovenska. In: Geografický časopis, ročník 27, 2 / 1975, s. 141 – 153.
  64. ZAPLETAL, L. 1976. Vliv člověka na zemský povrch okresních území Československa. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultras Rerum Naturalium, Tom 50, Geographica – Geologica XIV, Praha : SPN, 1976, s. 199 – 213.
  65. ZAPLETAL, L. 1976. Antropogenní geomorlogický efekt orografických celku ČSSR. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultras Rerum Naturalium, Tom 50, Geographica – Geologica XIV, Praha : SPN, 1976, s. 177 – 198.
  66. ZAPLETAL, L. 1976. Antropogenní reliéf Československa. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultras Rerum Naturalium, Tom 50, Geographica – Geologica XIV, Praha : SPN, 1976, s. 155 – 176.
  67. ZAPLETAL, L. 1978. Geografie sejpových pahorku na Zlatohorsku. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultras Rerum Naturalium, Tom 58, Geographica – Geologica XVII, Praha : SPN, 1978, s. 227 – 249.
  68. ZAPLETAL, L. 1978. Geografie kamenolomu, šterkoven, pískoven a hlinišť v Československu. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultras Rerum Naturalium, Tom 58, Geographica – Geologica XVII, Praha : SPN, 1978, s. 197 – 225.