FOLIA GEOGRAPHICA

Menu

Folia Geographica 2018, 60/2, pp. 101–117

IMPORTANCE OF MIGRATION AND COUNTERURBANISATION AS FACTORS OF STABILIZATION OF THE DEMOGRAPHIC SITUATION OF THE PERIPHERAL REGIONS – EXAMPLE OF SOUTH BOHEMIA

Dagmar POPJAKOVÁ A*, Karolína DANIELOVÁ B, Michaela VALEŠKOVÁ C

Received: August 31, 2018 | Revised: October 21, 2018 | Accepted: November 18, 2018

Paper No. 18-60/2-518

A* University of South Bohemia, Faculty of Education, Department of Geography, Jeronýmova 10, 37115 České Budějovice, Czechia
dpopjakova@pf.jcu.cz (corresponding author)

B University of South Bohemia, Faculty of Education, Department of Geography, Jeronýmova 10, 37115 České Budějovice, Czechia
daniek01@pf.jcu.cz

C University of South Bohemia, Faculty of Education, Department of Geography, Jeronýmova 10, 37115 České Budějovice, Czechia
valesm02@pf.jcu.cz


PDF FULL TEXT

Abstract
The article presents an example of two regions of the northern periphery of South Bohemia, as a territory where following a prevailing out-migration of the population and negative demographic development resulting from historical socio-economic events, a reversal occurred one hundred years later which tended to stabilise its migration. The determining factor of this change is the volume and character of migratory flows. The negative migration balance (-2.4‰ between 1991 and 2010 for both regions) has changed over the last five years of 2011-2015 to a positive one (3.1‰), especially for municipalities with up to 100 residents (11.0‰ between 2011 and 2015). The values of the migration importance index point to a change in the importance of migration from the „negative“ level to the „preservative“ level. The weakly prevailing in-migration and (in certain cases) counterurbanisation flows from metropolitan and regional centres have been confirmed. Although the observed peripheral regions are naturally continuing to lose population (rate of natural increase of -4.4‰ in 2015) and overall the number of inhabitants does not grow, or it grows to a minimum degree (overall increase of 0.5‰ in 2015, -0.7‰ between 2011 and 2015), the important factor for the potentially more progressive demographic development of the peripheral region is the favourable age structure of the in-migrants (the share of children below the age of 15 years of 22.9%, the age index 140.3%). Counterurbanisation based on the migration of seniors was not confirmed. The identified trends of counterurbanisation and in-migration of young families thus becomes an important process for demographic „healing“ of the peripheral regions, as illustrated by the example of remote rural areas of South Bohemia. Given its low volume and low economic and social impact, in general counterurbanisation cannot be compared with urbanisation, however it is important not only for the population stability, but also for the overall social stability of the affected, long depopulated rural regions.

Key words
Peripheral region, depopulation, migration importance, counterurbanisation, population change

REFERENCES

  1. ALEŠ, M. (2001). Vnitřní migrace v České republice v letech 1980-1999. Demografie, 43, 3, 187-201.
  2. BARTOŠ, M. et al. (2011). Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce.
  3. Beale, C.L. (1976). A further look at nonmetropolitan population growth since 1970. American Journal of Agricultural Economics, 58, 5, 953-958.
  4. BERG VAN DEN, L. et al. (1982). Urban Europe, Vol. 1. Oxford: Pergamon Press.
  5. Berry, B. (1976). The counterurbanization process: urban America since 1970. In Berry, B., ed., Urbanization & counterurbanisation. Beverley Hills, California: Sage, pp. 17-30.
  6. BOHÁČ, A. (1928). Studie o populaci v Československé republice. Praha: Státní statistický úřad.
  7. Campbell, R.R., Garkovich, L. (1984). Turnaround migration as an episode of collective behavior. Rural Sociology 49, 1, 89-105.
  8. CHampion, A.G. (1992). Urban and Regional Demographic Trends in the Developed World. Urban Studies, 29, 3-4, 461-482.
  9. Cloke P.J. (1978) Changing patterns of urbanisation in rural areas of England and Wales, 1961-1971. Regional Studies, 12, 5, 603-617.
  10. Cloke P.J. (1985). Counterurbanisation: a Rural Perspective. Geography, 70, 1, 13-23.
  11. ČEKAL, J. (2006). Jihočeský kraj: regionálně geografická analýza prostorové mobility obyvatelstva. Thesis. Brno: Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity.
  12. ČERMÁK, Z. (1997). Geografické aspekty vnitřní migrace v České republice. Demografie, 4, 242-248.
  13. ČERMÁK, Z. (2001). Vývoj migrační mobility v devadesátých letech v České republice. In Hampl, M. et al., Regionální vývoj: Specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, pp. 87-98.
  14. ČSÚ (2016): Databáze migrace obyvatelstva. Praha: Český statistický úřad.
  15. Deiters, J. (1998). Revize koncepce střediskové soustavy: oživení klasického nástroje uspořádání prostoru? Urbanismus a územní rozvoj, 25, 1, 41-46.
  16. DRBOHLAV, D., BLAŽEK, J. (1992). Typologie a podmíněnosti migrace obyvatelstva podle okresů České republiky. (Na pozadí sociálně geografického prostředí). Geografie – Sborník ČGS, 97, 4, 209-231.
  17. Fielding, A.J. (1982). Counterurbanisation in western Europe, Progress in Planning, 17, 1-52.
  18. Geyer, H.S., Kontuly, T. (1993). A Theoretial Foundation for the Concept of Differential Urbanization. International Regional Science Review, 15, 2, 157-177.
  19. Gosnell, H., Abrams, J. (2011). Amenity migration: Diverse conceptualizations of drivers, socioeconomic dimensions, and emerging challenges. GeoJournal, 76, 4, 303-22.
  20. HAMPL, M. (2005). Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: DemoArt.
  21. IE – International Encyclopedia of the Social Sciences, 2008. Migration, Rural To Urban. Retrieved from: https://www.encyclopedia.com/social-sciences/applied-and-social-sciences-magazines/migration-rural-urban. Accessed on 18 May 2018.
  22. JAŻDŻEWSKA, I. (2006). Factors determining changes in urban settlement system in Poland in the 20th century. Folia Geographica, 10, XLV, 217-223.
  23. Johnson, K.M. (2003). Unpreditable Directions of Rural Population Growth and Migration. In Brown, D.L., Swanson, L.E., eds., Challenges for Rural America in the Twenty-First Century. University Park: Pennsylvania State University Press, pp. 19-31.
  24. KORČÁK, J. (1929). Vylidňování jižních Čech: studie demografická. Praha: Spolok péče o blaho venkova.
  25. Kubeš, J., Kraft, S. (2011). Periferní oblasti jižních Čech a jejich sociálně populační stabilita. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 47, 4, 805-829.
  26. KUČERA, M. (1998). Obyvatelstvo českých zemí ve 20. století. In Fialová, L., et al., Dějiny obyvatel českých zemí. Praha: Mladá Fronta, pp. 311-381.
  27. KUPISZEWSKI, M., DURHAM, H., REES, P. (1998). Internal Migration and Urban Change in Poland. European Journal of Population, 14, 3, 265-290.
  28. MATLOVIČ, R., SEDLÁKOVÁ, A. (2004). Suburbanizácia – transformačný process priestorovej organizácie postkomunistických miest (empirický príklad Prešova). Folia geographica, 7, XLII, 75-103.
  29. Musil, J. (2001). Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů. Sociologický časopis, 37, 3, 275-296.
  30. Musil, J., Müller, J. (2008). Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis, 44, 2, 321-348.
  31. MYKHNENKO V., TUROK I. (2007). Cities in transition: East European urban trajectories 1960-2005. Glasgow: Centre for Public Policy for Regions, University of Glasgow.
  32. LIBROVÁ, H. (1997). Decentralizace osídlení – vize a realita. Část druhá: decentralizace v realitě České republiky. Sociologický časopis, 33, 1, 27-40.
  33. LISOWSKI, A., 2004. Zmiany warunków życia w aglomeracji warszawskiej w latach 1995-2000. In Jażdżewska, I., ed., Zróżnicowanie warunków życia ludności w mieście. XVII. Konwersatorium Wiedzy o Mieście. Łódź: Wyd. Uniwersytetu Łódźkiego, pp. 67-76.
  34. OECD, 2001. Glossary of statistical terms. Retrieved from: https://stats.oecd.org/glossary/detail.asp?ID=303. Accessed on 18 May 2018.
  35. OUŘEDNÍČEK, M., NOVÁK, J., ŠIMON, M. (2013). Současné změny migrační bilance nejmenších českých obcí. In Svobodová, H. ed., Výroční konference České geografické společnosti. Nové výzvy pro geografii. Brno: Masarykova univerzita, pp. 246-255.
  36. Ouředníček, M., Špačková, P., Novák, J. (2014). Metodika sledování rozsahu rezidenční suburbanizace v České republice. Praha: Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova.
  37. PERLÍN, R. (2003). Venkov, typologie venkovského prostoru. Retrieved from: http://web.archive.org/web/20110928135236/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf. Accessed on 10 May 2018.
  38. POPJAKOVÁ, D. (2008). Globálna verzus postsocialistická transformácia priemyslu (na príklade Slovenska). Acta Geographica Universitatis Comenianae, 51, 3-25.
  39. POPJAKOVÁ, D. (2012). Súčastné trendy migrácie obyvateľstva regiónu Českých Budějovíc. Geografické informácie, 16, 2. Nové impulzy v regionálnom rozvoji stredoeurópskeho priestoru. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 105-112.
  40. POPJAKOVÁ, D., BLAŽEK, M. (2015). Verification of counterurbanisation processes: example of the České Budějovice region. Bulletin of Geography, Socio-economic Series, 27, 153-169.
  41. Srb, V. (2004). 1 000 let obyvatelstva českých zemí. Praha: Karolinum.
  42. Šimon, M. (2011). Kontraurbanizace: chaotický koncept? In Geografie, 116, 3, 231-255.
  43. ŠIMON, M. (2014). Exploring Counterurbanisation in a Post-Socialist Context: Case of the Czech Republic. Sociologia Ruralis, 54, 2, 117-142.
  44. Trnková, V. (1989). Problémy a tendence venkovského osídlení. Sociologie zemědělství, 25, 1, 45-54.