FOLIA GEOGRAPHICA

Menu

FOLIA GEOGRAPHICA 2013 (21), LV., pp. 84-106


Vybrané Aspekty Kvality Života Seniorov
– Teoretický Vstup Do Problematiky

Selected Aspects of the Quality of Life of Seniors
– Theoretical Basis of Issue


Jana Mitríková A*, Alena Madziková B, Martina Liptáková C

Received: November 5, 2012 | Revised: December 12, 2012 | Accepted: March 1, 2013

A* University of Prešov, 17. novembra 1, 080 01 Prešov, Slovakia
jana.mitrikova@unipo.sk (corresponding author)
B University of Prešov, 17. novembra 1, 080 01 Prešov, Slovakia
alena.madzikova@unipo.sk
C University of Prešov, 17. novembra 1, 080 01 Prešov, Slovakia
martynaliptak@gmail.com

PDF
FULL TEXT

Abstract

The aim of this paper is to analyze the theoretical basis of quality of life issue in the context of population ageing and to highlight the basic approaches to the identification of relevant indicators – indicators of the quality of life of seniors. Our partial aim is also a discussion of selected indicators of the senior´s groups of Slovak population and their spatial differentiation at the level of districts. The paper is a theoretical base for the definition of indicators and subsequent implementation of empirical research with an aim to map regional differences in quality of life of seniors based on our comparison of selected indicators and comparison of the outcomes within the rural and the urban environment.

Key words: Quality of life, population ageing, seniors, indicators of quality of life

Summary

Selected Aspects of the Quality of Life of Seniors
– Theoretical Basis of Issue

Population ageing and its effects (on society, economy) are perceived as a multidimensional social phenomenon. This is also reflected in the broad interest of various disciplines that are examining it from the aspects relevant to the subject of their field of study – of demography, sociology, psychology, education, social work, medicine and other sciences. One of the consequences of demographic ageing is the increase in the proportion of old people in the population. Rychtaříková (2002) refers to this group of people as seniors. In defining of the lower bound of the interval of seniors, we have to also comprise the aspect of economic activity. Until recently, the post-productive age of men and women was different – in Slovakia it was 60 years of age, or 54 and more. Due to the extension of the retirement this limit shifts to 60 years of age, or 65. Thus defined lower age limit is the most widely used conventional bound for seniority.
From a spatial perspective, aging of the population is a global problem, particularly relevant for Europe, where the population is aging and this process is likely to continue in the future. According to demographic prognoses, by 2050 the number of Europeans over 65 years of age will double (Sedláková, 2010). The aging process in Europe is regionally differentiated. While in the northern and western Europe these changes have began in the 1960s, in the countries of post-socialist bloc – in the Central and Eastern Europe they have started not before the 1990s, and they were characterized by higher intensity and relatively short time compared to the other regions of Europe (Jurčová, Vaňo, 2011).
Quality of life is nowadays becoming a part of numerous researches and the term is developing in several scientific disciplines (such as psychology, sociology, economics, as well as geography etc.). Basic identification of the role of geography can already be evident from the research of quality of life conducted by Frazier (1982), who argues that most of the problems related to human life have a geographic dimension. According to Andraško (2009), authors Helburn (1982), Murdoch et al. (1992); Dissart and Deller (2000) and Massai (2002) more than directly indicate the existence of a “geographic dimension of quality of life.” This view is closely related to a need to include the natural aspect of spaciousness in the context of quality of life in connection to the assumption that the quality of life not only changes “from one person to another,” but also “from place to place” (Andráško 2007).
Despite the fact that quality of life is being examined in various disciplines, there is no well established definition that would define the meaning of the term. Andráško (2005) defines the concept of the quality of life by following basic features: disunity (in terminology, within the basic approaches and methods for measuring etc.), a multidisciplinarity (quality of life is explored by various scientific disciplines) and multidimensionality. Although numerous meanings of the term quality of life as well as of other terms related to this issue (e.g. health, habitability, well-being, the quality of the urban environment, sustainability, life satisfaction, happiness, quality of places and living etc.), can be found in the literature, Pacione (2003, in Ira – Andráško, 2007) argues that in most cases it refers either to the environmental conditions in which people live or to certain attributes of the people themselves. Quality of life according to Ira and Murgaš (2008) is thus a complex and very broad concept that is rather difficult to grasp because of its complexity and multidimensionality. It touches upon the understanding of human existence, the meaning of life. It seeks the key factors of being a self-understanding. It examines the environmental, economic, social, cultural, psychological, spiritual, and other conditions for a healthy and happy living. Comprehensive view on the term not only takes into account the environmental conditions, but also the internal dimensions of human life. The concept of quality of life is mostly abstract and is influenced by a large number of factors. Despite significant inconsistencies (influenced by the different viewpoint of individual scientific disciplines), quality of life becomes a holistic notion with a growing effort to define the concept complexly.
Geographic view on the landscape is based on examining the interaction between man and environment. It is this relationship that is crucial for the determination of quality of life. Since quality of life is primarily related to human beings as well as to certain landscape that is seen as a place for human life, it thus shows certain signs of spatial differentiation. It is this aspect that predetermines the importance and significance of geography by its investigation. As country creates a basic framework for human life, it also influences it by forming of human feelings, attitudes and actions. The aesthetic quality of landscape has therefore an important role in the evaluation of quality of life (Ira, 2010).
The basic principle, which is prominent in solving issue of aging at the international level, mostly through the WHO (World Health Organization), the UN and ILO (International Labour Organisation), is the principle of active ageing, which affects not only individuals but also society as a whole. The term active ageing reflects a process that allows people to use their potential to create the best possible conditions for life – in the physical, mental and social areas, to participate in the life of society according to their needs and abilities, while the society provides them with adequate protection, security and nursing care.
The ageing of the Slovak population will be also regionally differentiated in the next period, depending on regional differences in the age structure, as well as the on the gap between fertility and mortality.
We may conclude that the issue of quality of life covers several scientific disciplines, each of which focuses on the area that falls under the direct interest of the discipline. As a result, there are numerous of papers assessing the quality of life, focusing only on its certain part, with an absence of papers using an interdisciplinary approach to gain a comprehensive view on the issue. Such a view would be according to Ira and Andráško (2007) based on the examination of human – environment interaction, which in terms of quality of life appears to be crucial. This fact, as well as the subsequent manifestations of spatial differentiation in quality of life predetermines the importance and the role of geography in such a research. In Slovakia, this issue arises in connection to the monitoring of international, regional and intercity disparities. Therefore, Ira and Andráško (2007) point out that within geography it is necessary to pay attention to several types of research, particularly to focus on the definition, clarification and understanding of the concept of quality of life, also on the ways of interpretation of spatial differentiation of quality of life and finally on the views of residents on this issue through a field survey, what according to them, requires a creation of standardized questionnaires and interviews.
Despite inconsistencies in the research of quality of life, there are two basic dimensions that are acceptable in a broader scientific field. And they are: subjective (individual, personal, private) and objective (public, social, environmental) dimension, the mutual interaction of which can be understood as quality of life. This paper shows the theoretical basis for defining of the indicators for our further investigation of this issue and the subsequent implementation of an empirical research.

References

  1. ADÁMEK, P., NĚMEC, O. 2005. Kvalita života a realizace principu rovných příležitostí na trhu práce. In Acta Oeconomica Pragensia. ISSN 0572-3043, 2005, ročník XII, č. 8, s. 8 – 10.
  2. ANDRÁŠKO, I. 2004. Percepcia činností samosprávy a vybraných aspektov kvality života (na príklade výskumu medzi obyvateľmi Považskej Bystrice). In Časovo-priestorové aspekty transformačných procesov v Českej republike a v Slovenskej republike [online]. 2004 [cit. 2012-03-12], s. 45-51. Dostupné na internete: http://www.akademickyrepozitar.sk/sk/repozitar/percepcia-cinnosti-samospravy-a-vybranych-aspektov-kvality-zivota.pdf. ISBN 80-968365-6-0.
  3. ANDRÁŠKO, I. 2005. Dve dimenzie kvality života v kontexte percepcií obyvateľov miest a vidieckych obcí. In Geografická organizace Česka a Slovenska v současném období [online]. 2005 [cit. 2011-04-13], s. 6 – 13. Dostupné na internete: http://www.akademickyrepozitar.sk/sk/repozitar/dve-dimenzie-kvality-zivota-vkontexte-percepcie-obyvatelov-miest-a-vidieckych-obci.pdf. ISBN 80-86407-05-5.
  4. ANDRÁŠKO, I. 2006. Sociálno-demografická dimenzia kvality života v Bratislave (vo svetle multivariačnej analýzy). In Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis, Folia geographica 10. ISSN 1336-6157, 2006, roč. XLV, s. 10 – 17.
  5. ANDRÁŠKO, I. 2007. Vnútorná štruktúra mesta z hľadiska kvality života. Dizertačná práca. Bratislava: Geografický ústav SAV, 140 s.
  6. ANDRÁŠKO, I. 2009. The role and status of geography in the quality of life research. In GEODAYS LIBEREC 2008: book of proceedings [online]. 2009 [cit. 2012-11-13], s. 210 – 215. Dostupné na internete: http://www.akademickyrepozitar.sk/sk/repozitar/the-role-and-status-of-geography-in-the-quality-of-life-research.pdf.
  7. BALOGOVÁ, B. 2005a. Seniori. Prešov: Akcent print, 2005. 158 s. ISBN 8096927493.
  8. BALOGOVÁ, B. 2005b. Kvalita života seniorov a sociálna opora. In Kvalita života a rovnosť príležitostí – z aspektu vzdelávania dospelých a sociálnej práce. Prešov: Prešovská univerzita, Filozofická fakulta, 2005. ISBN 80-8068-425-1, s. 245 – 255.
  9. BALOGOVÁ, B. 2009. Seniori v spektre súčasného sveta. Prešov: Akcent print, 2009. 105 s. ISBN 978-80-89295-19-7.
  10. BOUDINY, K. 2012. Active Ageing: from Empty Rhetoric to Effective Policy Tool. In Ageing and Society [online]. 2012 [cit. 2013-01-27] pp. 1 – 22, Dostupné na internete: http://journals.cambridge.org/abstractS0144686X1200030X.
  11. BLEHA, B., VAŇO, B. 2008. Demografická budúcnosť okresov Slovenska: Približovanie či divergencia. Bratislava: Infostat, VDC, 2008. 84s. ISBN 978-80-89398-00-3.
  12. ČUPEĽOVÁ, K. 2008. Demografické osobitosti urbánnych a rurálnych štruktúr Slovenska. In Študentská vedecká konferencia [online]. 2008 [cit. 2012-02-15], s. 21 – 23. Dostupné na internete: http://www.fns.uniba.sk/fileadmin/user_upload/editors/skas/dokumenty/Zbornik_II.pdf. ISBN 978-80-89238-17-0.
  13. DETR – DEPARTMENT OF THE ENVIRONMENT, TRANSPORT AND THE REGIONS. 1999. A better quality of life: a strategy for sustainable development in the United Kingdom. London: TSO, 1999. 96 p. ISBN 0101434529.
  14. DETR – DEPARTMENT OF THE ENVIRONMENT, TRANSPORT AND THE REGIONS. 2000. Local Quality of Life Counts: A Handbook for a Menu of Local Indicators of Sustainable Development. [online]. London, 2000, 75 p. [cit.2012-01-02]. Dostupné na internete: http://www.proveandimprove.org/documents/localqolc.pdf.
  15. DIMITROVÁ, M. 2007. Demografické souvislosti stárnutí. In: Naše společnost [online]. 2007, č. 1 [cit. 2013-01-12], http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form-2content/documents/c3/a3964/f11/100067s_Starnuti.pdf.
  16. DUBCOVÁ, A., KRAMÁREKOVÁ, H. a i. 1996. Sociálne a životné prostredie a komunálny rozvoj mesta Banská Štiavnica. In Zborník z kurzu „Vzdelávanie cez projekt – zmysluplne sa učiť a vyučovať“. Banská Štiavnica, Zvolen: TU, 1996, s. 13 – 20.
  17. FÁZIKOVÁ, M., MILOTOVÁ, B. 2010. Metodologické a metodické prístupy k meraniu kvality života vo vidieckych obciach. In Acta regionalia et enviromentalica [online]. 2010, roč. 7, č. 1 [cit. 2012-02-12], s. 7 – 11. Dostupné na internete: http://www.fem.uniag.sk/acta/sk/15/acta_regionalia_et_environmentalica/obsah/2010/1/785/. ISSN 1336-9253.
  18. FERTAĽOVÁ, J., SEDLÁKOVÁ, A. 2007. Kvalita bývania v urbánnom a suburbánnom priestore mesta Prešov. In Geografické informácie. ISSN 1337-9453, 2007, č. 11, s. 68 – 73.
  19. FRAZIER, J. W. 1982. Applied Geography: Selected Perspectives. Prentice-Hall, 1982. 333 p. ISBN 0130404519.
  20. GÁBOROVÁ, Ľ., GÁBOROVÁ, Z. 2005. Človek v sociálnom kontexte. Prešov: Vydavateľ LANA, 2005. 173 s. ISBN 80-969053-8-4.
  21. GAVRILOVA, N. S., GAVRILOV, L. A. 2011. Stárnutí a dlouhověkost: zákony a prognózy úmrtnosti pro stárnoucí populace. In Demografie, Český statistický úřad, 2011. roč. 53, č. 2, s. 109 – 128, ISSN 0011-8265.
  22. GODOR, M., HORŇÁK, M. 2010. Možnosti využitia indikátorov vo výskume kvality života v geografii. In Geografické informácie [online]. 2010, č.14 [cit. 2012-02-12], s. 42 – 54. Dostupné na internete: http://www.humannageografia.sk/projekt1/download/prispevok_Nitra_Godor_Hornak.pdf. ISSN 1337-9453.
  23. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2000. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.
  24. HORŇÁK, M., ROCHOVSKÁ, A. 2007. Vybrané aspekty kvality života vo vnútorných perifériách Slovenska. In Geographia Cassoviensis. ISSN 133-6748, 2007, roč. 1, s. 55 – 60.
  25. CHAJDIAK, J. 2011. Kvalita života v krajinách EÚ – porovnanie na základe vybraných demografických ukazovateľov. In Kvalita života v podmienkach globalizácie [online]. 2011 [cit. 2013-01-02], s. 125 – 134. Dostupné na internete: http://portal.statistics.sk/files/Onas/konferencia_kvalita_zivota/zbornik-konferencia.pdf. ISBN 978-80-8121-107-2.
  26. CHOVANEC, R. a kol. 2008. Využitie analýz v prostredí GIS na vyhľadanie environmentálne vhodnej lokality. In Zborník z medzinárodnej konferencie „Ochrana obyvateľstva“. Brno, 2008. ISBN 978-80-7231-510-9, s. 119 – 126.
  27. IRA, V., ANDRÁŠKO, I. 2007. Kvalita života z pohľadu humánnej geografie. In Geografický časopis. ISSN 1335-1257, 2007, roč. 59, č. 2, s. 159 – 179.
  28. IRA, V., MURGAŠ, F. 2008. Geografický pohľad na kvalitu života a zmeny v spoločnosti na Slovensku. In Geographia Slovaca [online]. 2008, vol. 25 [cit. 2012-02-10], s. 7 – 24. Dostupné na internete: http://www.sav.sk/journals/uploads/04031417GS_25_text.pdf. ISSN 1210-3519.
  29. IRA, V., ANDRÁŠKO, I., MICHÁLEK, I. 2009. Quality of life: geographical research in slovakia. In Geographia Slovaca [online]. 2009, vol. 26 [cit. 2012-02-10], s. 101 – 119. Dostupné na internete: http://geography.upol.cz/soubory/lide/ptacek/georegnet-2010/ira/QoL%20in%20Slovak%20geography-Ira_et%20al.pdf. ISSN 1210-3519.
  30. IRA, V. 2010. Krajina, človek a kvalita života. In Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis, Folia geographica 16. ISSN 1336-6157, 2010, roč. XL, s. 72 – 78.
  31. JANKOVÝCHOVÁ, L., BELOVIČOVÁ M. 2009. Zdravé starnutie a kvalita života seniorov. In Ošetrovateľský obzor [online]. 2009, č.3 [cit. 2013-01-02]. Dostupné na internete: http://www.osetrovatelsky.herba.sk/3-2009/zdrave-starnutie-a-kvalita-zivota-seniorov.
  32. JURČOVÁ, D. 2005. Slovník demografických pojmov [online]. Bratislava: Infostat. 2005 [cit. 21. 1.2013] Dostupné na internete: http://www.infostat.sk/vdc/pdf/slovnik_2verdd.pdf.
  33. JURČOVÁ, D., MÉSZÁROS, J., PILINSKÁ, V., POTANČOKOVÁ, M., ŠPROCHA, B., VAŇO, B. 2010. Demografické trendy na Slovensku na začiatku nového milénia. In Slovenská štatistika a demografia. 2010, roč. 20, č. 3, s. 47 – 73. ISSN 1210 – 1095.
  34. JURČOVÁ, D., VAŇO, B. 2011. Populačný vývoj na Slovensku v kontexte populačného vývoja v EÚ. In Demografická perspektíva EÚ a Európy pre 21. storočie a národnostné i etnické menšiny v krajinách EÚ. Bratislava: SSZP a Úrad vlády SR, 2011. s. 5 – 13. ISBN 978-80-89356-36-2.
  35. KÁČEROVÁ, M., BLEHA, B. 2007. Teoretické východiská populačného starnutia a retrospektívny pohľad na starnutie Európy. In Slovenská štatistika a demografia. 2007, roč. 17, č. 3, s. 43 – 61. ISSN 1210 – 1095.
  36. KÁČEROVÁ, M., MLÁDEK, J. 2012. Population Ageing as Generation Substitutions: Economic and Social Aspects. In Ekonomický časopis, Bratislava: Ekonomický ústav SAV, 2012. roč. 60, č. 3, s. 259 – 276, ISSN 0013-3035.
  37. KALIBOVÁ, K., PAVLÍK, Z., VODÁKOVÁ, A. 1998. Demografie (nejen pro demografy). Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 128 s. ISBN 80-85850-30-3.
  38. KANDRÁČOVÁ, V. 2011. Kvalita života na mikroregionálnej úrovni. In Kvalita života v podmienkach globalizácie [online]. 2011 [cit. 2013-01-02], s. 183 – 195. 
  39. Dostupné na internete: http://portal.statistics.sk/files/Onas/konferencia_kvalita_zivota/zbornik-konferencia.pdf. ISBN 978-80-8121-107-2.
  40. KLADIVO, P., FŇUKAL, M., HALÁS, M., KLAPKA, P., PTÁČEK, P., SZCZYRBA, Z., TOUŠEK, V. 2009. Vybrané aspekty kvality života Olomouce a blízkého zázemí. In: Lipský, Z., Popková, K., Poštolka, V., Šmída, J. (eds.): Geodny Liberec 2009. Výroční mezinárodní konference ČGS Liberec 25.–29. 8. 2008. Sborník příspěvků. Liberec: TU v Liberci, FPHP, 2009. s. 87 – 94.
  41. KRIŽAN, F. 2009. Dostupnosť vybraných zariadení služieb na území mesta Bratislava aplikáciou miery založenej na príležitostiach. In Acta geographica Universitatis Comenianae, ISSN 0231-715X. 2009, č. 53, s. 149 – 167.
  42. LANGHAMROVÁ, J., FIALA, T. 2011. Vývoj lidských zdrojů v zemích Evropské unie. In Dvacet let sociodemografické transformace. Sborník příspěvků XL. konference České demografické společnosti. Praha: Český statistický úřad, 2011. ISSN 0011-8265, s. 18 – 26.
  43. LIPTÁKOVÁ, M. 2012. Vybrané aspekty kvality života seniorov vo vzťahu k rurálnemu prostrediu: bakalárska práca. Prešov: PU, 2012, 79 s.
  44. LOVACKÁ, S. 2007. Centrá vybraných zdravotníckych zariadení funkčného mestského regiónu Prešov a ich spádové obvody v mozaike Thiessenových polygónov. In Geographia Cassoviensis 1, s. 117 – 121. ISSN 1337-6748, ISBN 978-80-7097-700-2.
  45. LUBELCOVÁ, G., RYCHTÁRIK, J. 2011. Monitoring parametrov kriminality ako dimenzie kvality života. In Kvalita života v podmienkach globalizácie [online]. 2011 [cit. 2012-03-15], s. 163 – 175. Dostupné na internete: http://portal.statistics.sk/files/Onas/konferencia_kvalita_zivota/zbornikkonferencia.pdf. ISBN 978-80-8121-107-2.
  46. LUKÁČOVÁ, A., ZUSKÁČOVÁ, V. 2010. Zmeny sociálnej štruktúry a životný štýl obyvateľstva v suburbánnej lokalite Kanaš. In 50 let geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci: sborník příspěvků z konference. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2493-4, s. 413 – 428.
  47. LUKÁČOVÁ, M., PILINSKÁ, V., VAŇO, B. 2005. Starnutie obyvateľstva – najväčšia demografická výzva pre 21. storočie. In Naša demografia, súčasnosť a perspektívy. 10. Slovenská demografická konferencia. Bratislava: Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, 2005. ISBN 80-88946-39-5. s. 139 – 145.
  48. MATLOVIČ, R. 2005. Geografia obyvateľstva Slovenska so zreteľom na rómsku minoritu. Prešov: FHPV PU, 2005. 332 s. ISBN 80-8068-348-4.
  49. MICHÁLEK, A. 2010. Rurálna kriminalita a rurálne okresy Slovenska so zvýšenou kriminalitou. In Geografický časopis [online]. 2010, roč. 62, č. 4 [cit. 2012-02-10], s. 329 – 345. Dostupné na internete: http://www.sav.sk/journals/uploads/12081425GC-10-4-Michalek.pdf. ISSN 1335-1257.
  50. MILOTOVÁ, B. 2008. Hodnotenie kvality života v obci – chápanie starostov obcí Devonu, Anglicko. In Acta regionalia et enviromentalica [online]. 2008, roč. 5, č. 2 [cit. 2012-02-12], s. 42 – 46. Dostupné na internete: http://www.fem.uniag.sk/acta/download.php?id=680. ISSN 1336-9253.
  51. MITRÍKOVÁ, J., MADZIKOVÁ, A., 2008. Percepcia kvality života na príklade mesta Bardejov. In Misceillanea Geographica 14: sborník Katedry geografie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2008. s. 105 – 109, ISBN 978-80-7043-663-9.
  52. MLÁDEK, J. 1993. Starnutie obyvateľstva, globálna a regionálna dimenzia. In Kierkegaardove dni. Zborník z filozoficko-ekologického sympózia. Zvolen: Technická Univerzita. 1993. s. 66 – 76.
  53. OUŘEDNÍČEK, M. – ŠPAČKOVÁ, P. – FEŘTROVÁ, M. 2011. Změny sociálního prostředí a kvality života v depopulačních regionech České republiky. In Sociologicky casopis/Czech Sociological Review, Praha: Sociologický ústav, 2011. roč. 47, č. 4, s. 777 – 803. ISSN 0038-0288.
  54. PACIONE, M. 2003. Urban environmental quality and human wellbeing—a social geographical perspective. In Landscape and Urban Planning [online]. 2003, vol. 65, issues 1-2 [cit. 2012.-03-01], s. 19 – 30. Dostupné na internete: http://www1.geo.ntnu.edu.tw/~moise/Data/Books/Social/06%20social%20security/uban%20environmental%20quality%20and%20human%20wellbeing.pdf. ISSN 0169-2046.
  55. PALČÁK, Ľ., ŠEDIVÝ, Š. 2011. Vplyv dopravy na kvalitu života. In Kvalita života v podmienkach globalizácie [online]. 2011 [cit. 2012-03-15], s. 218 – 226. Dostupné na internete: http://portal.statistics.sk/files/Onas/konferencia_kvalita_zivota/zbornikkonferencia.pdf. ISBN 978-80-8121-107-2.
  56. PORUBČÁNOVÁ, Z. 2011. Vzájomný vplyv úrovne a kvality človeka a prostredia, v ktorom žije. In Kvalita života v podmienkach globalizácie [online]. 2011 [cit. 2012-03-15], s. 115 – 124. Dostupné na internete: http://portal.statistics.sk/files/Onas/konferencia_kvalita_zivota/zbornik-konferencia.pdf. ISBN 978-80-8121-107-2.
  57. POTANČOKOVÁ, M. 2002. Starnutie populácie Slovenska. Bratislava: Infostat. [online] 2002 [cit. 2013-01-21] Dostupné na internete: http://www.infostat.sk/vdc/pdf/StarnutieVDC.pdf.
  58. PRŮCHA, J. 2004. Interkulturní psychologie. Praha: Portál, 2004. 199 s. ISBN: 978-80-767-280-5.
  59. RYCHTAŘÍKOVÁ, J. 2002. Úspěšné stárnutí – leitmotiv 21. století. In Demografie, Praha: Český statistický úřad, 2002, roč. 44, č. 1, s. 43 – 46, ISSN 0011-8265.
  60. RYCHTAŔÍKOVÁ, J. 2011. Demografické faktory stárnutí. In Demografie, Praha: Český statistický úřad, 2011, roč. 53, č. 2, s. 97 – 108, ISSN 0011-8265.
  61. SEDLÁKOVÁ, D. 2010. Zdravotnícke systémy a dlhodobá starostlivosť o starších ľudí z pohľadu WHO. In Dlhodobá starostlivosť o starších ľudí na Slovensku a v Európe (I). Neformálna starostlivosť. Kvalita. Bratislava: IVPR, 2010. ISBN 978-80-7138-130-3, s. 15 – 19.
  62. SPIŠIAK, P., KULLA, M. 2011. Kvalita života v zázemí rurálneho priestoru slovenských metropol Bratislava, Košice. In Kvalita života v podmienkach globalizácie [online]. 2011 [cit. 2013-01-02], s. 196 – 209. Dostupné na internete: http://portal.statistics.sk/files/Onas/konferencia_kvalita_zivota/zbornik-konferencia.pdf. ISBN 978-80-8121-107-2.
  63. SVOBODOVÁ, K. 2011. Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. In: Dvacet let sociodemografické transformace. Sborník příspěvků XL. konference České demografické společnosti. Praha: Český statistický úřad, 2011. ISSN 0011-8265, s. 185 – 194.
  64. SZÉKELY, V. 2006. Priame dopravné prepojenia vybraných miest Prešovského kraja. In Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis, Folia geographica 10. ISSN 1336-6157, 2006, roč. XLV, s. 500 – 426.
  65. SÝKOROVÁ, D. 2008. Prostor a věci v kontextu stáří. In Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Praha: Sociologický ústav, 2008. roč. 44, č. 2, s. 401 – 421, ISSN 0038-0288.
  66. SÝKOROVÁ, D. 2012. Staří lidé ve městě. Na okraj velkého tématu. In Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Praha: Sociologický ústav, 2012. roč. 48, č. 1, s. 107 – 129, ISSN 0038-0288.
  67. TEMELOVÁ, J. – DVOŘÁKOVÁ, N. – SLEZÁKOVÁ, A. 2010. Rezidenční spokojenost seniorů v proměňujících se čtvrtích Prahy. In Sociální studia [online]. 2010, č. 3 [cit. 2013-01-02], s. 95 – 113. Dostupné na internete: http://www.urrlab.cz/user/documents/jajinek//Jana/Socialni%20studia_Temelova%20a%20kol.pdf.
  68. TREMBOŠOVÁ, M. 2009. Intraurbánne spádové oblasti maloobchodnej vybavenosti v meste Nitra v roku 2008. In Geografické štúdie, roč. 13, č. 2, str. 94 – 111, ISSN 1337 – 9445.
  69. UHER, I. 2009. Health, well-being and exercise analysis of older population. In Raporty i szkice o kulturze fizycznej i zdorowotnej w perspektywie Humanistycznej. Rzeszów: University of Rzeszów, 2009. ISBN 978-83-7338-493-4, p. 168 – 174.
  70. UHER, I. 2010. Life style management. In Sborník příspěvku z konference Finance a Management v teorii a praxi. Ústí nad Labem: Univerzita Jan Evangelista Purkyňe, Fakulta sociálně ekonomická. 2010. ISBN 978-80-7414-247-5, p. 267 – 272.
  71. UHER, I. 2011. Plurality of methods and approaches that constitute concept of Wellbeing. In Česká Kineantropologie. Praha, 2011. ISSN 1211-9261, roč. 15, číslo 2/11. s. 75 – 79.
  72. VAŇO, B. a kol. 2011. Populačný vývoj v Slovenskej republike 2011. Bratislava: Infostat. 2011 [cit. 2013-01-21] Dostupné na internete: http://www.infostat.sk/vdc/pdf/Pop_vyvoj_2011_def.pdf.
  73. VAŇO, B., JURČOVÁ, D., MÉSZÁROS, J., PILINSKÁ, V., POTANČOKOVÁ, M., ŠPROCHA, B., 2012. Populačný vývoj v Slovenskej republike 2011. Bratislava: Infostat, VDC, 2012. 97 s. ISBN 978-80-89398-21-8.
  74. VIDOVICOVÁ, L. – PETROVÁ KAFKOVÁ, M. 2012. Aktivity seniorů ve velkých městech: zdraví, prostor a subjektivní kvalita života. In Sociologicky casopis/Czech Sociological Review, Praha: Sociologický ústav, 2012. roč. 48, č. 5, s. 939 – 963, ISSN 0038-0288.
  75. VOHRALÍKOVÁ, L., RABUŠIC, L. 2004. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Brno: VÚPSV, Výzkumné centrum Brno. [online] 2004. [cit. 2013-01-21] 90 s. Dostupné na internete: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_149.pdf.
  76. WHO. 2006. Constitution of the world health organization [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné na internete: www.who.int/governance/eb/who_constitution_en.pdf.